1. A Vzduch je těžký jak ta měď, Amaj7 ruce tvé znám nazpaměť, A7 D a teď naposled už přitisknou se k ní. Dmi A Nač myslíš? Vždyť vím, Hmi radši přimkni se blíž, Hmi7 E slova jsou jen na obtíž. A Vzduch je cítit po něčem, Amaj7 před čím sotva utečem, A7 D stín jako tichošlápek připojil se k nám. Dmi A Nač myslíš, ó to znám. A H Radši ode mně vem kytku Hmi7 E E7 s tichým úsmevem, ó. Ref.1: A Amaj7 Pusu ti dám, já půjdu tam a ty tam, A7 D bye bye štěstí, bye bye. Dmi A Jsem tvůj apríl, né máj, Hmi buď si co se má stát, Hmi7 E lepší je se pousmát. Ref.2: Nevyčítam já půjdu tam a ty tam tak čau štěstí, hej hej, nech pláč, raděj se směj, o tvůj úsměv, já bloud totiž toužím zbohatnout, 2. Vzduch už lehčí je než byl to tvůj úsměv způsobil. I když každou chvíli musím vstát a jít. Nač myslíš? Nech být .. O ten úsměv já vím, o ten jde nám především, ó. Ref.1: ... Ref.2: ... Ref.2: ... Nevyčítam, já půjdu tam a ty tam tak čau štěstí, hej hej, nech pláč, raděj se směj, o tvůj úsměv, já bloud, Hmi Hmi7 E E6 totiž toužím zbohatnout.